osoblazka-historickePrvní železnice se do této oblasti dostala v roce 1872. Jednalo se o odbočku Moravskoslezské centrální dráhy (MSCD) z Krnova do Glucholaz. Tato trať však vedla daleko od Osoblahy a hlavně místní cukrovar potřeboval dopravní spojení pro odvoz a návoz surovin. Prvním návrhem bylo napojení na dnes polskou trať Prudnik – Glubczyce. Ten zamítlo rakouské ministerstvo, kvůli přejezdu hranice. Po několika letech byla schválena stavba trati z Města Albrechtic přes Rudoltice do Osoblahy. Z finančních důvody byla v roce 1897 zvolena jako místo napojení stanice Třemešná.

Taky byl zvolen úzký rozchod 760 mm, protože trať se tak lépe přizpůsobí terénu a náklady na stavbu jsou o třetinu nižší. Pro osoblažský cukrovar, to mělo výhodu hlavně v tom, že suroviny pěstované v okolí trati bylo levnější dovážet po trati do Osoblahy, než je složitě překládat na normální rozchod a odvážet někam dál. Zajímavé je taky trasování naší trati, klikatí se i v relativně rovných úsecích a má celkem 102 oblouků. Jako důvod se uvádí to, že je uměle prodloužena. Některé prameny tvrdí, že podle předpisů tehdejšího Rakouska – Uherska se mohly stavět pouze tratě nad 20 km, jen ty se považovaly za rentabilní. Je ovšem zajímavé, že ve stejném roce byla postavena nedaleká trať Ondrášov – Dvorce, která měla pouhých 11 km.

Stavba trati začala na jaře roku 1898 a první vlak vyjel na trať 14. prosince 1898. Přípojnou stanicí se stala Třemešná ve Slezsku, kde byla postavena nová budova a podvalníková jáma. V Osoblaze byla postavena remíza pro 3 lokomotivy. Od počátku provozu trať vlastnily a provozovaly C. a k. státní dráhy, stejně jako nedalekou trať Ondrášov – Dvorce (otevřena 31. prosince 1898) a proto byl na obou tratích dodán stejný vozový park. Do Osoblahy se tak dostaly parní lokomotivy rakouské řady U, konkrétně šlo o stroje U13, U14 a U15 (později přeznačené na U 37.0).

Během první světové války se zde objevila lokomotiva původní řady A, později přeznačená na U 25.0. Roku 1928 zde začaly jezdit motorové vozy M 11.001 a 002 z Tatry Kopřivnice, jízdní řád byl rozšířen o několik párů vlaků a ty byly rozděleny na osobní a smíšené. Díky tomu byly otevřené nové zastávky km 10,2 a km 15,1 později nazvané Amalín a Dubský Mlýn (od roku 1951 Ostrá Hora).

Za okupace v roce 1938 připadla trať Německým říšským dráhám, zařízení však zůstalo nezměněno. Kvůli nedostatku paliva byla ale snížena četnost vlaků. V období osvobozovacích prací zůstala trať téměř nepoškozena, bohužel obce v okolí včetně Osoblahy byly zničeny ze 70%. Horší to bylo s vozidly. Motorové vozy shořely a parní lokomotivy byly značně poškozeny. Některé U 37.0 byly už před válkou odtaženy do Rakouska.

Provoz se obnovil po přivezení motorového vozu M 11.008 a parní lokomotivy 99.7816 (později přeznačená na U 38.001) z Jindřichova Hradce. Později se zde objevily ještě dva motorové vozy (M 11.006 a 07) a parní lokomotivy U 47.003 a původně německá U 58.001 z Frýdlantu v Čechách, přezdívaná „Bufan“ (saská řada VIk). Byla to zdejší nejvýkonnější lokomotiva, ale poškozovala železniční svršek, a proto byla málo využívaná. V roce 1948 sem byly z kopřivnické Tatry dodány nové motorové vozy M 21.006 a 007 a nahradily tak staré M 11.0.

Problémy s hnacími vozidly naplno vyřešila až dodávka nových motorových lokomotiv z ČKD řady TU 47.0 v roce 1958. V Osoblaze se objevily stroje TU 47.013, 014, 016 a 017. A ty zde jezdí s novým označením 705.9 dodnes. Parní provoz ukončovala 16. listopadu 1960 „Maletka“ U 47.003. Po dodání nových lokomotiv byl vůz M 21.006 přestavěn na osobní vůz Ba/ú 619. Dosluhující saské osobní vozy nahradilo v roce 1966 pět nově dodaných vozů z Tatry Smíchov řady Balm/ú. V roce 1965 byly dodány podvalníky nového typu a od té doby vypadá vozový park stejně jako dnes. V 70. letech byly opraveny budovy některých stanic a zrušena zastávka Ostrá Hora.

Nákladní doprava byla na této trati zrušena 31. května 1997 a do podzimu přetrvala přeprava uhlí do Osoblahy. Dnes už se žádná nákladní přeprava neprovozuje, i když můžeme v Třemešné stále nalézt 30 podvalníků. 6 původních služebních brzdících vozů D/ú bylo převezeno do Krnova. Vůz D/ú 823 byl zrekonstruován na vůz generátorový a je dnes provozován v soupravě turistických vlaků SZD.

Po roce 1945 se třikrát hovořilo o zrušení trati pro nerentabilnost. Poprvé koncem 50. let, kvůli špatnému stavu vozového parku, podruhé v 70. letech, kdy se u nás zrušily tratě Ružomberok – Korytnica a Frýdlant v Čechách – Heřmanice a potřetí v roce 1985, kvůli špatnému stavu železničního svršku. Naštěstí se vždy našly důvody pro udržení provozu. V letech 1986 – 88 proběhla generální oprava celé trati. „Osoblažka“ dostala nový svršek, i když s nezvykle mohutnými kolejnicemi. Díky tomu, ale tato úzkokolejka dostala svoji nezaměnitelnou podobu a vydržela do dnešních dnů.